7 faktů o možnosti naučit se být empatický

Empatie je schopnost vcítit se do druhých lidí. Bez ní je téměř nemožné dosáhnout hlubšího porozumění. Jak schopnost vcítit se vzniká a jak se dá trénovat?

V posledních letech se z empatie stalo heslo, bez nějž už si jen stěží dovedeme představit jakoukoliv diskuzi o společenském vývoji. Ale lidská empatie hraje důležitou roli také při rozvoji vlastní osobnosti. Feministka Gloria Steinem empatii jednou označila jako „nejrevolučnější ze všech pocitů“. Americká spisovatelka Leslie Jamison ji zase chápe jako „uznání kontextového horizontu, který neustále přesahuje to, co lze vidět“. A pro Judithu Glück, která se věnuje výzkumu moudrosti, zase představuje empatie jeden z pěti zdrojů, z nichž může vznikat moudrost. Ovšem u každého z nás je její míra zcela odlišná.

Empatie: 7 faktů k tomu, jak se ji můžeme naučit

1. S empatií se rodíme, ale dá se i naučit

Každý člověk je do jisté míry empatický. Miminka se s touto kompetencí rodí, již novorozenci umí imitovat mimické výrazy. Díky takzvaným zrcadlovým neuronům cítíme emoce, když je někdo vyjadřuje pomocí výrazů tváře. Tato vlastnost však není vyvinuta u všech ve stejné míře. Existují děti, které jsou tak silně empatické, že spoustu věcí snáší jen s velkými obtížemi – a jiné jsou zase mnohem odolnější. Empatie se však dá u lidí trénovat. Například sdělováním vlastních pocitů dětem.

2. Proč se vyplatí být empatický

Pokud víme, co při jednání pociťují druzí, můžeme se tomu lépe přizpůsobit a možná tak dosáhnout svého cíle. Ale pokud jsem moudrý člověk, nebude to mým primárním záměrem, ale půjde mi o to, s druhými soucítit, abych je podpořil. Současně je empatie jedním z důvodů, proč vůbec dokážeme zmoudřet: Pokud se staráme o to, jak se daří ostatním lidem, pravděpodobně se pokusíme nahlédnout na věci také z jejich perspektivy. Dozvídáme se tak hodně o rozdílech mezi lidmi, protože zjistíme, že někdo se automaticky nemusí cítit tak, jak jsme si mysleli, že by měl.

3. Jak na empatii: Darujte pozornost a naslouchejte

Moudrý člověk nebývá někdo, kdo nám řekne, co máme dělat. Velmi často máme potřebu nejprve zjistit, co druhý vlastně chce a co opravdu cítí. V takovém případě velmi pomáhá naslouchat – a snažit se klást správné otázky. Moudří lidé velmi dobře zvládají roli posluchače, protože se opravdu snaží pochopit, o co jde. Jelikož nechtějí jen dokázat, jak jsou chytří, a dávat skvělé rady.

4. Ani empatičtí lidé nejsou empatičtí vždy a všude

Empatie se dá vypnout. Dobře to známe z příběhů kolem sebe. Pokud někoho vnímáme jako podobného, příslušícího ke stejné skupině nebo rodině, rychle se dostaneme do stavu, kdy s ním soucítíme. Ale jakmile někoho bereme jako cizího, umíme svou empatii docela snadno vypnout.

Pohlaví a stáří: I tyto faktory mohou ovlivňovat schopnost vcítit se

5. Jak se vcítit do starších

Pro mladé lidi rozhodně může být výzvou vcítit se do někoho, komu je osmdesát let. S přibývajícími léty si většinou uvědomujeme, že některé síly mají své hranice a určité věci jsou stále obtížnější. Existují studie, při nichž se lidé obléknou do speciálních obleků, které jim znesnadní chůzi, a nasadí si brýle, díky nimž vidí rozmazaně. Tím se snadněji vžijí do určitých aspektů života ve stáří. Ale celkový pocit, jenž vzniká poohlédnutím se za celým svým životem, přispívá ke vcítění se do starších lidí ještě víc. Do jisté míry také pomáhá se se staršími lidmi hodně stýkat a povídat si s nimi.

6. Ani opačně to není tak jednoduché

Naopak ani osmdesátiletí nedokážou automaticky akceptovat to, jak se cítí dvacetiletí. Právě vlastní životní zkušenosti nám však často brání brát vážně lidi, kteří jsou podstatně mladší. Na druhou stranu moudrý člověk se dokáže do mladších vcítit a pochopit, že pro ně jsou určité problémy opravdu vážné, alespoň subjektivně.

7. Jsou ženy empatičtější než muži?

Existují studie, které ukazují, že ženy jsou v průměru soucitnější. Dá se diskutovat o tom, jestli se jedná o vrozenou, nebo spíše prostřednictvím vzorů naučenou vlastnost. Také se nedá jednoznačně určit, zda je to automaticky výhoda. Ačkoliv moudrost rozhodně zahrnuje určitou dávku empatie, záleží také na tom, jak s ní nakládáme. Někdy totiž může být příliš mnoho empatie na škodu. To znamená: Úplně se dokážu vcítit do své kamarádky a zcela nerozumně se společně s ní vydám proti někomu jinému. K moudrosti však patří také schopnost kriticky zpochybnit, co člověk cítí – nebo soucítí.