ACTIVE BEAUTY měsíce: Petra Plemlová

Petra Plemlová šije funkční dětské oblečení s mnoha praktickými vychytávkami a také prodává designové látky v široké paletě, aby si z nich vybrala každá maminka, která se sama chystá něco ušít. Kromě toho vede Petra vlastní nadaci a je maminkou čtyř dětí.

Původně jste učila v mateřské školce. Jak Vás napadlo začít šít právě dětské oblečení?

Naučila jsem se šít již jako malá holčička od naší sousedky, prvorepublikové švadlenky, a ta se to zase naučila od jeptišek v rodinné škole. Dodnes si pamatuji vůni křídy, kterou se kreslí střihy na látku, a klapot nůžek na skleněném stole. Paní Krausová byla zakázková švadlenka, což je něco úplně jiného, než je mou prací nyní, ale právě ona mě nakazila tímhle krásným krejčovským řemeslem, kde střihy musí tak říkajíc sedět, ale hlavně musí slušet. Když je střih zhotovený správně, udělá z ženy dámu. Šila jsem s přestávkami prakticky celý život a jsem maminkou čtyř dětí, takže dvě mému srdci blízké lásky se tak spojily v jednu velkou.

Má Vaše dětské oblečení nějaké vychytávky, které dětem pomohou při oblékání?

Naše oblečení je právě tak jednoduché, aby nebránilo dětem v žádné aktivitě, protože je dostatečně volné a zároveň rostoucí. S dětmi roste díky unikátním nápletům na nohavicích a v pase. Myslím si, že nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že jsem prvním výrobcem v České republice a asi i v Evropě, který jsem použil funkční materiály i na oblečení pro ty nejmenší děti. Ty totiž zaručí, že každá kaluž bude pro děti velké dobrodružství.

Všechny prototypy jsem vždy nejdříve testovala na svých dětech. Potřebovala jsem pro ně takové oblečení, abych všechny čtyři oblékla dřív, než řeknu „knoflík“. A právě knoflíky ani žádné druhy zipů naše oblečení nemá, protože z praxe učitelky mateřské školy vím, jak je náročné obléknout a pozapínat 30 malých neposedů, a to navíc, když hlásají „Já sám!“, a vy jim nechcete tu možnost seberealizace upřít.

Při podnikání Vás potkalo nejedno lehké období. Nenapadlo Vás někdy, že se prostě vzdáte a budete se živit jinak?

Ano, podnikání není růžová bublinka z Instagramu o krásném autě a nových šatech ani o skupince zapálených zaměstnanců, se kterými vše děláte s úsměvem a nadšením. Samozřejmě přijdou chvíle zklamání, při vložené důvěře do svých zaměstnanců řešíte občas věci, o kterých byste si nikdy neuměli představit, že přijdou. Prošla jsem si snad už vším od lží po krádeže a nedorozumění, přišla jsem i o spousty peněz a přátelství, avšak často vlastní chybou a vinou. My ženy ale vedeme své firmy jako své děti, i když je milionkrát máme chuť kousnout anebo jim naplácat, a někdy to i uděláme, tak jsou to stejně ty nejmilovanější bytosti na celém světě.

Vedete také vlastní nadaci. Komu a jak v rámci ní pomáháte?

Pomáháme zejména maminkám v těžkých životních situacích, a to nepeněžním způsobem. Nabízíme jim práci (pokud jsou místní) a také posíláme oblečení a látkové pleny pro jejich dětičky. Pleny jsou totiž velkou zátěží domácího rozpočtu. Také se věnujeme pomoci několika stacionářům a neziskovým organizacím, nejčastěji nákupem šicích strojů, aby ženy v těchto organizacích mohly tvořit a prodávat a stát se finančně samostatnými. Švadlenek je na trhu práce opravdu málo a zvýšením kvalifikace mají maminky větší možnost pracovního uplatnění.

Kromě všech svých pracovních aktivit ještě pečujete o své čtyři děti. Najdete si někdy vůbec chvilku sama pro sebe, kdy můžete relaxovat a dobít energii?

Přiznám se, že sama na sebe nemám prakticky žádný čas, ale ničeho nelituji. Svou práci i děti miluji, a tak prakticky odpočívám stále. Tím nejkrásnějším dárkem a zadostiučiněním pro každou mámu stejně není počet minut odpočinku, ale to, že vidí, jak její malé děti či projekty krásně rostou do samostatnosti.

V posledních měsících se všichni hromadně vrhli na šití roušek. Strhla tato lavina i Vás v Unuo?

Ano, samozřejmě jsme šili roušky jako diví a doufám, že už nikdy nic podobného nebudu muset zažít. To tempo bylo opravdu zběsilé a jen doufám, že dopad krize nebude tak veliký, jak ho ekonomové předvídají. Právě textil je totiž průmyslové odvětví, které je na samém chvostu zájmu, a je možné, že by spadlo do úplného zatracení. Český textil je přitom takový národní poklad, že by bylo moc bolestivé o něj přijít stejně jako o české sklo a mnoho dalších oborů.