Cestování beze spěchu

Cestování obohacuje. Zejména, pokud nikam nespěcháme.

Žijeme v rychlém světě. Auta, smartphony, televize, bezpočet možností zábavy. Zvykli jsme si na to, že na každém kroku je co dělat a objevovat. Zároveň však máme pocit, že často skončíme jen v půli cesty. Protože toužíme všechno mít a prožít zároveň. Což se projevuje i na dovolené. Chceme toho vidět co nejvíc v co možná nejkratším čase. Přitom máme právě těchto několik týdnů v roce tu nejlepší příležitost opravdu se uvolnit. Oprostit se na chvíli od stresu, že nestíháme všechno vyřídit a odškrtnout si další položku ze seznamu povinností. Jak to ale udělat?

Jednou z možností je žít o dovolené jako ve zpomaleném filmu. Místo přesunu superrychlým letadlem se vydat na cestu na palubě lodi. Místo intenzivního víkendu ve velkoměstě vyrazit na dlouhou, několikahodinovou procházku po blízkém okolí. Posadit se do vlaku a nechat myšlenky volně plynout. Dělat to, co nám radí náš instinkt. Nevytvářet si podrobný plán a itinerář dovolené, ale nechat se překvapit, co nám spontánně zkříží cestu. Užívat si přítomného okamžiku. Řídit se momentální náladou, dívat se na svět jinýma očima, vnímat detaily v okolí. Najít své vlastní tempo, toulat se, objevovat a nalézat, navazovat kontakty. Odbočit ze zajetých kolejí do nenápadné postranní uličky. Nechat se okouzlit zvuky, vůněmi, obrazy a dojmy. „Pomalé cestování změní pohled na celý svět,“ píše se v knize britského spisovatele Dana Kierana „Líný cestovatel“, díky které můžete získat inspiraci na delší cesty.

Setrvat delší čas na jednom místě může naše zážitky z cest prohloubit a zintenzivnit. Týden, dva nebo tři. Klidně i celý měsíc. Nebo ještě víc. Čím déle zůstaneme, tím delší kořeny zapustíme. Staneme se součástí místní každodennosti, seznamujeme se s různými lidmi. I v případě, že cestujeme sami, se necítíme osamělí. Získáme mnoho dobrých zkušeností a možná i pár těch špatných. Ale také ty k životu patří. Žádné místo na světě není rájem bez chybičky. Každé město a každá země má své světlé i stinné stránky. Pokud je blíže poznáme, uvidíme a pochopíme je reálněji. A zážitky a dojmy, které nám po návratu z cest zůstanou, jsou mnohem pravdivější a hodnotnější, než pohlednicové fotografie jako vystřižené z katalogu cestovní kanceláře.

Johann Wolfgang Goethe, německý spisovatel

»Nic se nevyrovná novému životu, který objevování cizích zemí vnímavému člověku přináší.«

Nový úhel pohledu

Zůstat déle na stejném místě většinou také znamená mít na všechno dost času. Pořádně se vyspat, pomalu snídat a v klidu a beze spěchu nechat den volně plynout. Nebo naopak brzy vstát a vychutnat si dlouho procházku naboso po pláži. Nestresovat se přebíháním od jedné pamětihodnosti k druhé. Líný cestovatel nekráčí po vyšlapaných stezkách. Ne proto, že by se tím chtěl chlubit, ale protože ho to baví. „Když zemí projíždíte stokilometrovou rychlostí autem po silnici, necítíte se být její součástí. Z cestování se stává přesun z bodu A do bodu B a to, co se nalézá uprostřed, vůbec nevnímáte,“ říká Dan Kieran. Setrvat na jednom místě také znamená hromadit méně okázalých dojmů a zážitků, zato však více těch menších, na které budeme nejraději vzpomínat. Ztratit se a vyptat se místních na cestu, naučit se pár frází v cizí řeči. Dělat to, co bychom dělali i doma. Nakoupit si na trhu čerstvé ovoce, zajít do kina či na koncert. Pak se na cestách budeme cítit, jako bychom dorazili do toho správného cíle.

Cestování bez spěchu nám toho však dává mnohem víc. Jedním z velkých bonusů je setkávání se s lidmi. A to mimo okruh taxikářů a hotelových recepční. Jde o autentický kontakt s obyvateli místa, které jsme navštívili. Během cesty vlakem můžeme zapříst několikahodinový rozhovor, který třeba přeroste i v něco víc. V zapadlé africké vesnici se po oslavě Nového roku snadno staneme součástí rodiny, která nás pozve na oběd. To jsou jen malé střípky, které však skládají pestrou mozaiku zkušeností z cest. V našich vzpomínkách vzniká nádherný, velký obraz. Zážitky, které se nedají koupit za žádnou světovou měnu.

Jsou totiž autentické, nepředvídatelné, mezilidské. Majestátní zlaté chrámy a bílé písečné pláže jsou tu pro naše oči. Se zalíbením se na ně podíváme, ale hlouběji se nás nedotknou. Setkání s lidmi však ano. Získáváme pohled do života jiných kultur v jejich každodennosti. A zjistíme, jak jsme si jako lidé všichni podobní, přestože pocházíme ze zcela rozdílných míst. Pustíme-li se do takového cestování, otevíráme i své srdce. Už nejsme jen pouhými konzumenty, ale stáváme se součástí většího celku. Nepozorujeme okolní svět jen skrze plot, ale zapouštíme v něm své kořeny. Pomalé cestování nás mění i vnitřně, cítíme se bohatší. A s sebou domů si zpátky přivážíme mnohem víc než jen krásné fotky z dovolené.

V pohybu

Chodit: Již Goethe věděl, že „skutečně jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky“. Nejlepší je, že putovat můžete kdekoli. Od okamžiku, kdy vykročíte ze dveří svého bytu, až po výšiny Himalájí. Ani s přenocováním si není nutné příliš lámat hlavu. Téměř všude je možné přespat ve stanu nebo v jednoduchých ubytovnách.

Nechat se vézt: Ať už cestujete po naší vlasti, po Evropě nebo třeba Japonsku, většinou můžete využít speciální vlakové jízdenky. Některé mají neomezenou platnost v určité části země nebo po určitou dobu. Díky tomu ušetříte nejen peníze, ale také čas – vyhnete se dopravním uzavírkám i zácpám. Navíc budete odměněni krásnými výhledy z okna.

Nasednout na kolo: Pomalu cestovat a přitom se kochat okolím a sbírat dojmy, je možné i na kole. Pokud šlápnete do pedálů, prospějete nejen svému zdraví, ale také životnímu prostředí.

Plavit se: Z paluby lodi můžete poznávat nejednu zemi, kontinent nebo dokonce celý svět. Potřebujete jen dostatek času a občas také dobrý žaludek. Nejedná se úplně o levnou záležitost, ale na druhou stranu jde o jedinečný zážitek.

Lao-c´, čínský filozof

»Správný cestovatel nic předem neplánuje a nespěchá do cíle.«

Na místě

Podat pomocnou ruku: Nahlédnout do jiného světa, navázat kontakt s místními a možná i nová přátelství. Koncept: čtyři až pět hodin práce denně za ubytování a stravu zdarma. Inspiraci najdete zde.

Bydlet v soukromí: Hitem v ubytování na cestách je couchsurfing. Po celém světě můžete zdarma přenocovat u místních lidí. Smyslem není jen ušetřit peníze, ale především poznat nové kultury. Ubytování můžete nabízet i Vy sami.

Komunikovat: Poznat místní obyvatele nebývá snadné. Nejjednodušší je u nich přespat. Na oplátku se s nimi budete povídat ve svém mateřském jazyce. Poskytnete jim tak vlastně krátký jazykový kurz oproti nákladům za ubytování.

Pohlídat: Psi, kočky nebo i morčata. Cestovatelé, kteří mají rádi zvířata, se mohou postarat o cizí domácí mazlíčky, zatímco jsou jejich majitelé na dovolené. Odměnou jim za to je ubytování zdarma. Nutností je však zaplatit členský poplatek.

10 tipů: Jak cestovat vědomě a beze spěchu

1. Vyberte si pomalý dopravní prostředek. Nebo se vydejte na cestu pěšky.
2. Navštěvujte místní trhy a ochutnávejte lokální potraviny.
3. Naučte se pár slovíček v jazyce země, do které cestujete. A nebojte se je použít.
4. Udělejte si piknik v parku. Zejména v asijských zemích místní obyvatelé turisty při podobné příležitosti často osloví, protože se chtějí pocvičit v angličtině.
5. Navštivte nějakou místní akci, například vernisáž.
6. Dělejte to, co byste dělali i doma. Zajděte do kina, na koncert nebo na fotbal.
7. Díky platformám jako Couchsurfing nebo EatWith může snáze navázat kontakt s místními.
8. Vyhýbejte se kavárnám nebo restauracím, které jsou doporučovány v turistických průvodcích. Zeptejte se raději někoho místního na jeho oblíbený lokál.
9. Popojeďte několik stanic metrem směrem z města ven a projděte se po okolí. Uděláte si tak lepší obrázek o místmím životě mimo turistické centrum.
10. Nikam nechvátejte. Vychutnávejte si atmosféru místa. Nestresujte se tím, když si dopřejete delší přestávky a nestihnete navštívit tolik památek.