Koření, které zahřeje zevnitř

Obzvlášť v temných a chladných zimních měsících nám teplo zlepší náladu. Možná proto mnoho vynikajících zimních receptů obsahuje řadu koření, které v létě vynecháváme. Těchto šest koření stejně výtečně chutná jako posiluje imunitu.

Vážně nás může koření zahřát? Rozhodně – už v tradiční čínské medicíně nebo ájurvédě se vědělo, že potraviny a koření mají na naše tělo tepelný účinek. Patří mezi ně klasické zimní koření, jako je kardamom, koriandr, chilli, zázvor, skořice a badyán. Jejich superschopnost se skrývá v semenech, plodech, kůře nebo i v kořenech. Éterické oleje, které obsahují, nás nejen chrání před nachlazením ve vlhkém a chladném počasí, ale také v nás probouzí radost a hřejivé pocity.

6 koření na zimu

1. Kardamom

Když rozdrtíte tmavá semena schovaná v zelených tobolkách, ucítíte příjemnou vůni eukalyptu, citrónu a exotických květů. Obsah éterického oleje je zde poměrně vysoký (4 až 8 %). Kardamom obsahuje také antioxidanty a železo. Má údajně blahodárné účinky na trávicí trakt, oběhovou soustavu a povzbuzuje chuť k jídlu. Kromě toho prý pomáhá proti zápachu z úst a zmírňuje bolesti žaludku.

2. Koriandr

Semena koriandru jsou základní složkou různých kořeněných směsí, například kari. Jako koření se používají semena, která mají kulovitý tvar. Dále pak v zemích Dálného východu se jako koření používají čerstvé listy a kořeny. Ovoce a listy mají zcela odlišnou vůni i chuť. Semena koriandru mají jemně kořeněnou a mírně nasládlou chuť – vzdáleně mohou připomínat chuť pomerančové kůry. Koriandr se hodí k masovým a rybím pokrmům, přidává se do vánočního cukroví a oblíbenosti se těší i v chlebovém těstě. Od té doby, kdy se knihy slavného šéfkuchaře Yotama Ottolenghiho dostaly do mnoha kuchyní, se koriandr objevuje i v nespočtu vegetariánských a veganských receptech. Semena koriandru by měla být vždy čerstvě rozemleta v hmoždíři, jinak chutnají hořce. Koriandr napomáhá trávení a činí potravu stravitelnější.

3. Chilli

Úspěch malých tobolek je poměrně originální: Jejich složka kapsaicin, která je zodpovědná za pálivost, vyvolává při konzumaci v mozku pocit, že se v těle „něco pálí“. Načež se uvolní endorfiny a spustí se ochlazovací mechanismy. Vzniká pocit horka a začínáte se potit. Chilli papričky pocházejí z Jižní Ameriky. Domorodí obyvatelé používali chilli papričky jako koření i jako zeleninu. V Peru dokonce sloužily jako platidlo. V roce 1492 přivezl Kryštof Kolumbus tyto „temperamentní tobolky“ do Evropy. U chilli papriček platí pravidlo: Čím menší lusk, tím exkluzivnější paprička a čím krásnější a intenzivnější barva, tím vyšší kvalita. V tradiční jamajské medicíně se chilli papričky používají k léčbě cukrovky. Lusky jsou však ceněny také jako osvědčený doplněk domácí „lékárničky“. Chilli například stimuluje oběhovou soustavu, podporuje průtok krve, zvyšuje snesitelnost horka, ale dokáže také zahřát a bojovat proti střevním infekcím. Použití chilli navíc pomáhá při speciální dietě, kdy se radikálně snižuje příjem soli – díky pálivému koření je zapotřebí podstatně méně sodíku.

4. Zázvor

Využití tohoto nenápadného kořene nemá v kuchyni žádné hranice: Svěží kyselost zázvoru se hodí jak ke slaným, tak i sladkým pokrmům. V chuti dominuje povzbuzující pikantnost – doplněna o jemnou sladkost. Zázvor je součástí každé směsi kari. Hlízy zázvoru přivezli do Říma arabští obchodníci již ve starověku. Přesto trvalo až do středověku, než se s nimi začalo obchodovat všude po Evropě. Následoval však triumf: Zázvor vytlačil dražší pepř a stal se nejpoužívanějším kuchyňským kořením. Kromě dobré chuti byl zázvor považován také za lék a afrodiziakum. Šéfkuchařky a šéfkuchaři zázvor přímo milují, protože jeho neotřelá chuť, čerstvost a ostrost často vyřeší ten pocit „ještě tam něco chybí“. Látky obsažené v zázvoru stimulují krevní oběh. Na rozdíl od jiných hřejivých koření lze čerstvý kořen zázvoru připravit také jako čaj. Stačí do půl litru vroucí vody vložit pět až sedm plátků čerstvého zázvoru a nechat louhovat po dobu asi 15 minut. Podle chuti přidejte citronovou šťávu a med.

Badyán – hvězdicový anýz

Koření často představují léčivé rostliny a badyán mezi ně rozhodně patří. Toto krásné koření způsobilo rozruch a senzaci na ruském carském dvoře už v 17. století, kde si jím panovníci rádi ochucovali čaj. Anýz je hvězdicovitý plod stálezeleného stromu, který může dorůstat výšky až osmi metrů a dožívat se více než 100 let. Jeden strom badyánu dává až 40 kg plodů ročně. Hvězdicový anýz je bohatý na éterické oleje, zejména na anetol. Chutí se podobá fenyklu a anýzu. Hvězdicový anýz, tedy badyán, má také lékořicový nádech a výraznou štiplavost; chutná silně nasládle. Jeho dochuť je svěží a příjemná. Badyán se používá celý, v kouscích nebo mletý. U nás se používá hlavně do pečení. Anýz je nepostradatelnou součástí směsi pěti koření. Ochutí ryby a mořské plody, zvýrazní sladkost dýně, pórku a kořenové zeleniny. Hvězdicový anýz se používá jako složka některých léků proti chřipce a příznivě působí na dýchací cesty. Kromě toho má údajně pozitivní vliv na trávicí systém, podobně jako skořice.

Zdraví chutná tak skvěle

Zimní recept: Kořeněné víno nebo borůvkový punč bez alkoholu

2 l červeného vína nebo borůvkového džusu
1 lžíce mleté skořice
6 kusů badyánu
3/4 lžíce mletého zázvoru
1 lžička mletého muškátového oříšku
1 lžička mletého hřebíčku
1 lžička majoránky
1 lžička kardamomu
1 lžička černého pepře
175 g medu

Přísady přiveďte k varu, nechte 15 minut louhovat, opatrně sceďte a nakonec vmíchejte med.