Jak předcházet dalšímu vymírání hmyzu?

Slyšíme ho stále méně. Dříve to v létě bzučelo a hučelo ze všech stran. V současné době je však včel, komárů a dalšího hmyzu mnohem méně než před 30 lety. Studie varují před úhynem hmyzu s katastrofálními důsledky. Dobrá zpráva zní: Každý může proti úhynu hmyzu přispět vlastní měrou.

Vymírání hmyzu: Co o něm potebujete vědět?

K čemu je hmyz potřeba?

Stručně řečeno: Hmyz je pro přežití člověka nezbytný, jelikož zajišťuje přísun potravy. Spousta létajícího hmyzu opyluje rostliny, od jabloní po jahodové keře. Hmyz opyluje zhruba 80 % všech plodin. Navíc stojí na nízkém stupni potravního řetězce, takže tvoří cennou potravu pro další živočichy, zejména pro ptáky.

Jak působí úhyn hmyzu na člověka?

Pokud bude úhyn hmyzu pokračovat, bude stále obtížnější zajistit opylování potravinářských plodin. Zároveň ubyde dalších druhů závislých na hmyzu, jako jsou ptáci, ježci nebo ještěrky. Hmyz tvoří v přírodě zdaleka nejpočetnější skupinu a je úzce propojený s dalšími zvířaty. Proto hraje i ve fungování a životě člověka velmi důležitou roli.

Vymírání hmyzu: Co proti němu můžete udělat i vy

1. Nakupovat biopotraviny

Průmyslové zemědělství je jednou z hlavních příčin úhynu hmyzu. Pokud nakupujete biopotraviny, podporujete současně zemědělství šetrné k přírodě. Biopotraviny se totiž na polích neošetřují nebezpečnými pesticidy a hnojivy. Jedovaté postřiky škodí i hmyzu. Spousta ekofarem navíc poskytuje hmyzu rozmanitější prostředí než velké konvenční farmy, a to díky úhoru a střídání plodin na polích.

2. Používat přírodní prostředky

To, co platí pro zemědělské podniky, platí i pro vaši zahradu: Místo syntetických pesticidů a hnojiv byste měli raději používat přírodní metody, jako jsou mechanické zábrany, hnojiva na bázi rostlin nebo užitečný hmyz. Také pomáhá, pokud si plevel vyplejete sami, sice to trvá, ale je to mnohem šetrnější k životnímu prostředí. A příjemným vedlejším efektem častého opakování je, že stačí úrodu zalévat méně často. Zahrada bez jedů není lepším místem pouze pro hmyz, ale také pro děti, které vám na ní pomáhají.

3. Nesekat trávník

Se sečením trávníku počkejte, dokud nerozkvetou květy a jejich semena nedozrají. Díky tomu se můžete v následujících letech těšit pohledem na pestrou květinovou louku. Nejvhodnější doba pro první sečení obvykle nastává v koncem června, závisí to na počasí a na tom, jak se rostliny na jaře vyvíjely. Sekání častěji než dvakrát ročně se raději vyhněte, ať mají rostliny čas na dozrání semínek.

4. Vysadit květiny vhodné pro hmyz

Vsaďte na původní rostliny a květiny. Ty se vyvinuly společně s původním hmyzem, takže jsou pro sebe vzájemně přizpůsobeny. Některé květiny navíc lidé vyšlechtili tak, aby měly více okvětních lístků. Kvůli tomu se však hmyz již nedostane k nektaru. Pro ten jsou ideální zahradní bylinky jako tymián, šalvěj nebo pažitka a také rostliny jako chrpy, máky, třapatky, bodláky, jitrocel, zlatobýl, kopřivy nebo jetel.

5. Nechat růst i plevel

Nic jako plevel totiž vlastně ani neexistuje. Spousta lidí na svých zahradách vyřezává například pampelišky, které však slouží jako cenná potrava pro hmyz. Kopřiva, jíž tolikrát opovrhujeme, také poskytuje důležité služby: Žije v ní a na ní více než 100 druhů hmyzu, například babočka kopřivová. Proto nechte domnělý plevel dál růst a naučte se ho cenit, alespoň v části své zahrady.

6. Postavit správný hmyzí hotel

Ne všechny hmyzí hotely, které se dají koupit, jsou správně postavené a účinné. Důvodem je nesprávná konstrukce nebo špatně vybraný průměr použitých trubek, často bambusových. Hmyz se v takovém hotelu nezahnízdí. Trubičky by měly správně mít průměr dva až deset milimetrů a vzadu musí být uzavřené. Do suchého, tvrdého dřeva lze vyvrtat otvory a vytvořit tak další trubičky. Hmyzí hotel pověste na slunné místo, ideálně orientované na jihovýchod až jihozápad.

7. Chránit zimoviště

Neodstraňujte staré keře a odumřelé větve ze své zahrady. Ponechte je tam až do jara, aby do nich mohl hmyz naklást larvy. V odumřelých větvičkách hnízdí například zednice, pravčely nebo kobylky.