Prevence vyhoření: Psycholožka vysvětluje příznaky a opatření
Jen unavený týden nebo následky neustálého stresu v práci? Psycholožka práce vysvětluje, jaké jsou příznaky vyhoření, jaká opatření jsou vhodná pro prevenci vyhoření a proč byste měli jednat hned při prvních příznacích.
Paní Schallhartová, co je to vyhoření? Jaké jsou jeho příznaky?
Vyhoření je stav, kdy se lidé cítí vyhořelí. Obvykle se předpokládá, že tito lidé dříve pro něco „hořeli“, tj. byli zcela pohlcení svou prací a ztratili v ní sami sebe. Vyhoření je často důsledkem chronického pracovního stresu.
Vyhoření lze diagnostikovat, pokud si lidé stěžují na příznaky, jako je nedostatek energie a vyčerpání, stále více se psychicky vzdalují a mají negativní až cynický postoj ke své práci. Kromě toho již nejsou tak produktivní nebo mají pocit, že jejich práce nepřináší výsledky. Mezi pohlavími není rozdíl, kritéria pro určení vyhoření platí pro muže i ženy.
Co je nejlepší udělat, když zaznamenáte první příznaky vyhoření?
Pokud si někdo všimne, že už se nemůže dobře zotavit ve dnech volna nebo během dovolené, a jsou splněná výše uvedená kritéria vyhoření, měl by vyhledat pomoc. K tomu jsou zvláště vhodní psychoterapeuti, kteří pomáhají analyzovat aktuální situaci. Společně pak vypracují východiska, jak může postižený přistoupit k případné životní změně. Nejlepší je, když pomoc vyhledáte okamžitě. Pokud se potřebná opatření provedou co nejrychleji, je snazší najít pro sebe opět zdravou cestu.
Jaké jsou podle vašich zkušeností nejčastější důvody vyhoření?
V dnešní době je mnoho lidí ochotných jít v práci do všeho naplno, což souvisí také s tím, že úkoly v pracovním životě jsou stále složitější a také se od nich vyžaduje mnohem více. Pokud je toto zvýšené úsilí pouze dočasné, například jako náhrada za dovolenou, pak lze dočasné zvýšení výkonu akceptovat. Pokud však tato situace trvá delší dobu, zaměstnanec často ztrácí radost z práce. Osobní potřeby se zanedbávají a ve volném čase téměř nedochází ke kompenzaci. S vyhořením se často setkáváme také v profesích, kde se zaměstnanci starají o jiné lidi, protože je někdy obtížné udržet si odstup a práce nadále působí i ve volném čase. To platí zejména pro pečovatelské profese a profese, kde dochází ke kontaktu s hosty nebo zákazníky, a také pro vedení zaměstnanců.
Do jaké míry hrají při vyhoření roli individuální dispozice?
Pokud vyhoření chápeme jako důsledek chronického (pracovního) stresu, pak se hodnocení těchto stresorů liší od jednotlivce k jednotlivci, stejně jako hodnocení zdrojů nebo silných stránek, které může člověk proti výzvě využít. Pokud jsou výzvy hodnocené jako větší než zdroje, lidé mají často pocit, že jsou přetížení, což může vést k vyčerpání, a tedy k vyhoření. Pokud například někdo s velkou radostí a oddaností pracuje na péči o nemocné lidi, může se při přetrvávajících nadměrných nárocích a chronickém pracovním stresu vyvinout vyhoření i z této dříve milované činnosti.
Kromě toho má každý člověk jiné stresové limity, které se mohou v průběhu života vyvíjet a měnit. Na jedné straně mohou být fyzické, na druhé straně psychické. Odolnost závisí mimo jiné také na aktuálních rámcových podmínkách nebo na denním stavu, například na tom, zda se člověk dobře vyspal.
Je vyhoření problémem mužů nebo žen?
Vyhoření může postihnout jak ženy, tak muže. Pro ženy je však často snazší vyhledat pomoc. Obvykle lépe rozpoznají své vlastní příznaky, protože si více naslouchají, vnímají své tělo a berou je vážně. Bylo by žádoucí, aby každý, kdo si všimne výše uvedených příznaků, okamžitě vyhledal pomoc, aby mohl znovu věnovat pozornost sobě a svým potřebám (klíčové slovo selfcare) a co nejrychleji dosáhnout změny nebo zlepšení.
Mohou pracovní metody a pracovní podmínky podporovat vyhoření?
Optimální by bylo, kdyby se dělal dostatek přestávek, a tím by bylo možné snížit křivku stresu i během pracovního dne. Toho lze dosáhnout malými přestávkami na posezení a odpočinek, krátkou procházkou nebo pohledem ven do přírody. Důležité je také znát své silné stránky a posoudit, zda je úkol zvládnutelný, nebo zda je třeba pomoci. Jinými slovy, pokud nelze dodržet časový limit, je důležité se vzájemně poradit a změnit stanovení priorit.
Prevence vyhoření: Jak nejlépe předcházet vyhoření?
Obecně je důležité znát své potřeby a dát jim v životě dostatek prostoru k naplnění. Zde je třeba dbát na správnou rovnováhu mezi prací a volným časem. Po víkendu by se člověk měl cítit svěží, stejně jako po dovolené. Je také užitečné věnovat pozornost vlastní energetické rovnováze. Získávám ve svém životě tolik energie, že mohu její část opět využít pro práci nebo jiné úkoly? Důležité je také uvědomit si, co mě skutečně baví a těší, a dát těmto věcem v životě své místo. Dalším bodem je distancovat se, říci si ne a po práci vypnout – jednak prakticky vypnutím mobilního telefonu, ale také duševně, abychom si mohli odpočinout. Sledování televize k tomu opravdu není vhodné a přináší jen málo uvolnění. Toho lze lépe dosáhnout prostřednictvím pohybu, přírody, sociálních kontaktů a zábavy.
Jak může vypadat prevence vyhoření na pracovišti?
Přestože se mnoho firem snaží o zdraví svých zaměstnanců pečovat, nejúčinnější je, když se o sebe starají sami zaměstnanci. K tomu je užitečné dobré zhodnocení vlastní výkonnosti a vědomí, že je možné také říci ne nebo že je dovoleno požádat o pomoc. Obecně by firmy neměly předpokládat, že zaměstnanci budou schopní dlouhodobě nést zvýšenou pracovní zátěž, i když to funguje na překlenutí úzkých míst. Otevřené ucho pro návrhy a potřeby zaměstnanců by jistě pomohlo vytvořit zdravou pracovní atmosféru. Plus možnost vzájemné výměny doplněná nabídkou duševní hygieny, například prostřednictvím supervize ve skupině, v týmu nebo individuálně. Kromě toho lze posílit osobní zdroje zaměstnanců, například odolnost. A samozřejmě by v každodenní práci měl být také prostor pro zábavu.
Prevence vyhoření: Sedm konkrétních opatření k prevenci vyhoření
1. MindfulnessPečujte o sebe a obraťte svou pozornost dovnitř: Jak se dnes mám? Jak se cítím? Co potřebuji? Tímto způsobem můžete rozpoznat zdroje stresu, vyhnout se jim nebo jim čelit.
2. VymezeníSledovat, kde je nutné vymezení. Co chci a co nechci? Vaše tělo i psychika si všimnou, když o sebe dobře pečujete, a poděkují vám za to.
3. Identifikace silných stránekUvědomění si vlastních silných stránek a také toho, co lze udělat a kde může být něco ohromujícího. Díky tomu si člověk udělá ucelený obrázek o sobě samém.
4. Vyhledejte pomocNež se vyhoření plně rozvine, vyhledejte pomoc. Může to být psychoterapeut nebo delegování úkolů, abyste si ulevili.
5. Vnímání vlastních potřebUvědomte si své vlastní potřeby a dbejte na to, abyste dobře vyvážili pracovní a soukromý život. Berte se vážně, stůjte si za svým, pak vás a vaše limity mohou brát vážně i ostatní.
6. Realistické hodnoceníRealistické hodnocení vlastního výkonu a schopnost stanovit si priority nebo nechat něco nedokončeného. Každý den se dá přeorganizovat, někdy se něco podaří snáze, jindy se něco nepodaří vůbec. Je důležité se s tím smířit.
7. Udržování sociálních vztahůPěstujte sociální vztahy, bavte se a radujte se ze života a těšte se i z maličkostí. Buďte vděční, abyste načerpali dostatek energie na další výzvy.